V jedné obyčejné kuchyni, kde se hromadily mytí nádobí a nejisté ambice vaření, se odehrávala příhoda, která zanechala nevymazatelný otisk na paměti všech zúčastněných.
Mladá nahá dáma, s kloboukem na hlavě jako šperk na koruně, stála před troubou s otevřeným ledničkou. Byla to chvíle rozhodnutí, co připravit na večeři. V jejích rukou se leskly dvě vajíčka, symbol věčného dilematu každého milovníka vaření.
Při pohledu na vajíčka si řekla: „Proč ne? Máme tady dva hrdiny ve skořápce, připravené oslnit svět!“ A tak se rozhodla pro romantickou večeři, která by ohromila i ty nejnáročnější kuchařské kritiky (kdyby nějací existovali).
S neskutečnou elegancí vytáhla párek a umístila ho vedle vajíček na pánvi. „Tak co, párku, jsi připraven zahrát první housle?“ zeptala se ho s ironickým úsměvem. Párek, který nebyl zvyklý být na centrálním jevišti, se zjevně trochu zastyděl.
Nahá dáma v klobouku pokračovala ve svém kulinářském koncertu. S láskou rozklepla vajíčka na pánvi, jako by hrála na klavír pro náročného posluchače. Přidala špetku sarkasmu, trochu soli a pepře. „Kdo by řekl, že vajíčka a párek mohou tvořit takovou harmonii?“
Když se večeře blížila ke svému vrcholu, mladá dáma pozorovala sarkastický úsměv, který se postupně objevoval na její tváři. „Vím, co teď myslíš, párečku. Říkáš si, proč jsme sem přišly, že jo? No, teď už je pozdě!“
Večeře byla hotová. Na stole se rozprostíral romantický nádech v podobě párku a vajíček. Klobouk na hlavě dámy byl teď spíše korunou královny ironie. A tak seděli tři hrdinové této sarkastické povídky – vajíčka, párek a mladá nahá dáma – a užívali si chvíle, kdy humor a kulinářská odvaha tvořily neobvyklý tříčlenný tým ve světě domácích excentricit.