V malém, útulně zařízeném bytě na předměstí se odehrává scéna, která by se mohla zdát až surrealistická. Mladá žena, která doma chodí vždy nahá, si češe vlasy, zatímco její manžel, oblečený v plynové masce, jí hraje serenádu na kontrabas. Ano, tohle je jejich běžné ráno. Ne, opravdu nejsou z jiného světa, jen z jiného domova.
Mají své problémy, jako každý jiný pár, možná jen trochu více „unikátní“. Rozhodli se tedy vyhledat pomoc profesionálního psychologa. Párová terapie, jak romantické, že?
První sezení bylo… zajímavé. „Takže vy chodíte doma nahá a váš manžel nosí plynovou masku?“ zeptal se psycholog, snažíc se skrýt své překvapení.
„Ano, přesně tak,“ odpověděla žena s klidem.
„A proč plynová maska?“ pokračoval psycholog, jehož zvědavost byla teď na vrcholu.
„Prostě se v ní cítím pohodlně,“ odpověděl manžel, jehož hlas zněl poněkud dusotně skrz ltr masky. Psycholog se snažil najít nějakou logiku v jejich životním stylu. „A co třeba společné zájmy? Máte něco, co vás oba spojuje?“
„Ano, ráno mi hraje na kontrabas, zatímco si češu vlasy,“ řekla žena s úsměvem.
„A také čteme noviny a obdivujeme naše zátiší s Leninem,“ dodal manžel.
Psycholog se na chvíli zastavil a přemýšlel, zda je vůbec kvali kován na řešení takovéto situace. „Dobře, a jaké máte problémy ve vztahu?“
„Vlastně žádné, jen nám přišlo, že by to byla zajímavá zkušenost,“ řekla žena.
„Ah, rozumím. No, pokud jste oba šťastní, tak proč ne?“ odpověděl psycholog, zatímco si v hlavě přehrával, jak bude o tomto páru vyprávět na příští konferenci psychologů.
A tak život v bytě s nahou ženou a mužem v plynové masce pokračoval jako obvykle. Ráno serenáda na kontrabas, noviny a zátiší s Leninem. Možná nebyli „normální“ ve smyslu konvenční společnosti, ale byli šťastní. A nakonec, není to to nejdůležitější?
