V zchátralém domě, kde graffiti hrají píseň,
Sedí tmavovlasá dívka, tajemství v pohledu jejím.
Její vlasy, jak stíny rozsypané na pobledlém plátně,
Tančí ve větru, jak vlny, co v noci šepotají tajemství.

Modlitební knížka v rukou, jako zrcadlo k duši,
Otvírá slova, co sní o nekonečných cestách a lásce.
Bible položená na zchátralém stolku, jak starodávný svitek,
Ve světle den, kde odhaluje v sobě světlo a stín.

Svlečená jako Eva, pod graffiti barvami zrozená,
Její tělo je plátno, na kterém nese příběhy ztracené.
Ve dnech, kdy slunce se opírá o zdi zčernalé,
Tmavovlasá dívka stojí v opuštěné síni.

Graffiti na zdech vyprávějí příběhy minulosti,
A ona, s modlitební knížkou v rukou, skládá nové.
Její nahé tělo je světelným papírem nápadů,
V zchátralém domě, kde tmavé vlasy dotýkají se noci.